Frigg

Frigg je královna Ásů, manželka Ódina a nejvyšší z bohyň severského panteonu. Vládne doménám manželství, rodiny a domácího řádu a tradice jí přisuzují dar znát osudy – „ví, ale neříká“. Je paní sídla Fensalir a obklopuje ji družina bohyň, které rozvíjejí její role ochránkyně.

Původ a postavení

Frigg je v Eddách uvedena jako první mezi ásynjur, manželka Ódina a matka Baldra. Její sídlo Fensalir („síň mokřin/vod“) se popisuje jako nanejvýš skvostné; motiv vody a mokřadů bývá vykládán jako náznak ženské, plodivé a očistné moci. V panteonu stojí po boku Ódina jako královna, která zná budoucnost a jemně řídí děj „ze zákulisí“.

Rodina a dvůr bohyň

Frigg je manželkou nejvyššího boha Ódina a matkou několika synů. Nejznámější z nich je Baldr, bůh světla, krásy a dobra, jehož tragický osud se stal jedním z nejpůsobivějších příběhů severské mytologie. Dalším jejím synem je slepý Höðr a také Hermóðr, odvážný posel bohů, jenž se vydal do podsvětí, aby svého bratra přivedl zpět.

K jejímu nejbližšímu okruhu patří také několik věrných družek, které jí pomáhají v jejích rozličných úlohách. Fulla je důvěrnicí a nositelkou jejích tajemství, Hlín ochraňuje lidi, které jí Frigg svěří do péče, a Lofn zprostředkovává svazky, které jsou jinak zakázané – s jejím svolením se mohou uzavírat sňatky „na výjimku“. Poselkyně Gná pak vyřizuje Friggininy záležitosti napříč světy a často bývá zobrazována při letu vzduchem. Někteří badatelé chápou tyto postavy jako samostatné bohyně, jiní jako projevy či aspekty samotné Frigg. V pramenech se objevuje i Sága, která sídlí v síni Sökkvabekkr, a bývá někdy vykládána jako Friggin příbuzný nebo totožný aspekt.

Hlavní motivy a příběhy

Frigg je bohyní tichého poznání. V Lokasenne se o ní říká: „Znám osudy, ale mlčím.“ Na rozdíl od Ódina, který hledá moudrost skrze utrpení a extázi, je Friggin klid hluboce vnitřní a neokázalý. Její znalost osudu je spojená s trpělivostí a soucitem, ne s mocí. V příběhu z Grímnismálu se střetává s Ódinem o pohostinnost krále Geirröða. Frigg pošle tajné varování a tím odhalí panovníkovu povahu, čímž se ukazuje jako bohyně, která působí nepřímo, ale s hlubokým porozuměním.

Nejznámějším příběhem je ovšem Baldrův osud. Frigg z lásky obchází svět a žádá všechny bytosti a věci, aby jejímu synovi neublížily. Jen jmelí opomene, protože se jí zdá příliš mladé a nevinné. Loki tuto slabinu využije, nasměruje slepého Höda, aby po Baldrovi hodil právě jmelí, a ten padne mrtev. Friggin žal, popsaný jako „ve Fensaliru“, patří k nejsilnějším obrazům mateřského zármutku v celé severské mytologii. Tradice pak mluví i o jejím druhém žalu, spojeném s Ódinem, který ji činí archetypem manželské i mateřské bolesti.

Atributy a symbolika

Frigg sídlí v síni zvané Fensalir, která je spojována s vodou, mlhou a očistou. Voda zde symbolizuje hloubku, plodnost i tiché přijetí. Jako královna Ásů je patronkou manželství, rodiny, domácího řádu a přísah. Ztělesňuje ženskou důstojnost i moudrost, která se projevuje spíše v trpělivém klidu než v přímém zásahu. Její „mlčenlivá jasnozřivost“ ukazuje schopnost znát osud, ale nezasahovat do něj – motiv, který ji činí protikladem Ódinovy neklidné touhy po vědění.

Frigg × Freyja: podobnosti a rozdíly

Podobnosti (láska, ženské role, vědění, pátek) vedly k domněnce, že jde o dvě větve téhož archetypu. Moderní výklad je obvykle rozlišuje: Frigg jako „královna manželství a mlčenlivého vědění“, Freyja jako „paní lásky, krásy a seiðru“. Překryvy však prameny nevylučují a regionální praxe se zřejmě lišila.