Heimdall

Heimdall je strážce bohů a bdělý ochránce duhového mostu Bifröstu. V Eddách vystupuje jako bílý Ás se zářícím vzhledem, mimořádnými smysly a nezlomnou ostražitostí. Sídlo má v Himinbjörgu na okraji nebe; až nadejde Ragnarök, zatroubí na roh Gjallarhorn a svolá bohy k poslední bitvě, v níž se s Lokim vzájemně zabijí.

Heimdall patří k Ásům a současně představuje jednu z nejzáhadnějších postav severské mytologie. Snorri Sturluson jej nazývá bílým Ásem a zdůrazňuje jeho výjimečnost. Rodokmen má neobvyklý, podle mýtů se narodil z devíti sester, které se někdy vykládají jako devět mořských vln, dcery boha Ægiho a jeho ženy Rán. Jméno otce není v pramenech jisté. V některých pozdních tradicích je nazýván synem Ódina, badatelé však uvažovali i o Njördovi nebo Ægirovi.

Heimdall sídlí na Himinbjörgu, Nebeské skále při duhovém mostě Bifröst, na samé hranici nebe a světa lidí. Jeho hlavní úlohou je bdělá stráž nad Ásgardem a hlídání mostu před nepřáteli. V radě bohů proslul i prozíravostí. V písni o Trymovi to byl právě on, kdo poradil Thorovi lest s převlekem za nevěstu, aby získal zpět kladivo Mjöllni.

Pro svoji činnost strážce je vybaven mimořádnými smysly. Potřebuje méně spánku než pták, vidí stejně dobře ve dne i v noci na obrovské vzdálenosti a slyší i to, jak roste tráva v zemi a vlna na ovcích. Báje zmiňují, že slyší i proudění krve v žilách. K dalším zvláštnostem patří zlaté zuby, kůň Gulltoppr neboli Zlatohřívák a zářivá ikonografie.

Nejznámějším atributem je roh Gjallarhorn, jehož zvuk se rozléhá všemi světy. Leží po jeho boku na Himinbjörgu a čeká na chvíli, kdy do něj bůh zadme na poplach. Při Ragnaröku jeho troubení probudí bohy a oznámí začátek konce.

Jakmile nastane Ragnarök, Heimdall se střetne s Lokim. Jejich souboj ztělesňuje střet řádu a chaosu a končí vzájemnou smrtí. Tím se uzavírá úloha strážce, který do poslední chvíle bdí nad hranicemi světů.