Opevnění Asgardu
V severské mytologii existuje fascinující příběh o opevnění Asgardu, domova bohů. Tento příběh zahrnuje stavbu obrovské zdi kolem Asgardu a neobvyklou cenu, kterou musel Odin, král bohů, zaplatit za její dokončení. Následující článek vám přiblíží tento zajímavý příběh.
Stavba Opevnění
Příběh o opevnění Asgardu začíná tím, že bohové se stali znepokojeni hrozbami z vnějšího světa, včetně obrů a jiných bytostí, které mohly ohrozit jejich domov. Rozhodli se tedy postavit pevnou zeď kolem Asgardu, aby zajistili jeho ochranu.
Bohové si však uvědomili, že stavba této zdi bude náročná a vyžaduje mnoho práce. Potřebovali někoho, kdo by tuto práci provedl rychle a efektivně.
Stavitel Zdi
Stavitel zdi byl Obr, který byl velmi silný a měl mimořádné stavitelské dovednosti. Bohové se rozhodli najmout kováře, aby jim pomohl s výstavbou zdi kolem Asgardu. Nabídli mu jako odměnu slunce, měsíc a bohyni Freyju, krásnou bohyni lásky.
Kovář souhlasil s podmínkami a začal stavět obrovskou zeď kolem Asgardu. Jeho rychlost a schopnost stavby byly ohromující, a zdálo se, že bude zedníkem, který rychle dokončí opevnění.
Cena za Zedníkův Úspěch
Bohové však brzy zjistili, že cena, kterou museli zaplatit za kovářovou úspěšnou práci, byla příliš vysoká. Slunce a měsíc byly klíčovými částmi nebeského světa, a bez nich by byl svět v temnotě. Bohyně Freya byla důležitou postavou v Asgardu a nemohli si dovolit ji ztratit.
Odin, král bohů a moudrosti, hledal způsob, jak najít kompromis a zachránit situaci….
Podrobnější popis
Jednoho dne přišel do Asgardu jistý kovář a nabídl bohům, že kolem jejich domova postaví vysokou zeď, která je ochrání před každým, kdo by jim mohl přát něco zlého. Kovář (sám jistě obr) prohlásil, že své dílo dokončí za pouhé tři roční období, ale požadoval za to vysokou odměnu: ruku bohyně Freyi, stejně jako slunce a měsíc.
Bohové se společně poradili. Freya byla od začátku rozhodně proti obrovým podmínkám. Loki však navrhl, aby stavitel získal to, po čem touží, ovšem jen tehdy, pokud své dílo dokončí za jedinou zimu a bez pomoci kohokoli jiného než svého koně. Po dlouhém uvažování bohové s Lokiho plánem souhlasili. Bohové samozřejmě neměli v úmyslu Freyu skutečně vydat, stejně jako slunce nebo měsíc; požadovaný úkol považovali za nesplnitelný.
Obří kovář však na jejich podmínky přistoupil, ovšem za předpokladu, že bohové složí přísahu, která zajistí, že v případě splnění jejich podmínek splní svou část dohody a že on sám bude během práce v bezpečí v Asgardu.
Stavitel se pustil do stavby zdi a bohové žasli nad tím, jak rychle stavba vyrostla. Ještě víc je mátlo, že obrův hřebec Svadilfari jako by odváděl téměř dvakrát tolik práce než sám kovář, když tahal obrovské balvany na značné vzdálenosti, aby stavbu doplnil. Když do konce zimy zbývaly pouhé tři dny, byla zeď dostatečně silná, aby byla neproniknutelná téměř pro každého nepřítele, a – což bylo znepokojivé – chybělo jen málo, než byla hotová. Jen kameny kolem brány bylo třeba ještě osadit.
Znepokojení bohové se chopili Lokiho a vynadali mu, že jim dává tak špatné rady. Pohrozili mu smrtí, pokud nenajde způsob, jak zabránit obrovi, aby dokončil svůj úkol a utekl s jejich milovanou bohyní Freyou a Sluncem a Měsícem a přinesl do Devíti světů nekonečnou temnotu a bezútěšnost. Loki prosil bohy, aby ušetřili jeho život, a přísahal, že udělá, co si bohové přejí, ať se děje, co se děje.
Té noci se obr a Svadilfari vydali do zasněženého lesa hledat kameny. Cestou na hřebce z malé vzdálenosti zakňučela klisna, kterou nebyl nikdo jiný než převlečený Loki. Když hřebec klisnu spatřil, nebylo jeho srdce jediným orgánem, který se rozbušil rozkoší a chtíčem, a tak přetrhl otěže a vyrazil za ní do lesa. Klisna běžela celou noc a celou noc ji Svadilfari pronásledoval. Když přišlo ráno, obrův kůň stále chyběl a nyní zoufalý obr věděl, že teď už nemá šanci dokončit hradbu včas.
Aesir tedy vyplatili obrovi odměnu, kterou si podle nich zasloužil: smrtelnou ránu Thorovým kladivem, které mu roztříštilo hlavu na kousky ne větší než drobky chleba.
Mezitím hluboko v lese Svadilfari dostihl Lokiho, který brzy porodil šedého osminohého koně – Sleipnira, jenž se stal Ódinovým ořem.