Thor

Thór je bůh hromu a jeden z nejvýznamnějších bohů severské mytologie. Vládne silou blesků, chrání bohy i svět lidí a vyniká přímou povahou, odvahou a neúnavným bojem proti obrům a silám chaosu. Pro Seveřany byl Thór ztělesněním spolehlivé ochrany a řádu, proto patřil k nejoblíbenějším bohům každodenního života.

Původ a postavení

Thór je synem nejvyššího boha Ódina a obryně Jörd, která zosobňuje Zemi. Jeho původ spojuje nebe a zemi a podtrhuje jeho roli ochránce řádu ve všech světech. V panteonu Ásů vystupuje jako obránce Ásgardu i Midgardu a jako jistota pro lid i bohy.

Rodina a vztahy

Thórovou manželkou je bohyně Sif, známá zlatými vlasy. K dětem patří dcera Þrúðr a synové Móði a Magni, kteří podle proroctví zdědí kladivo po konci světa. V příbuzenské síti bohů stojí po boku dalších Ódinových synů. Jeho úhlavním protivníkem je světový had Jörmungandr, s nímž se Thór střetne při Ragnaröku. V žertovné písni Hárbarðsljóð se střetává s Ódinem v jízlivém dialogu, který zvýrazňuje rozdíl mezi lstivým vládcem a přímočarým ochráncem.

Hlavní motivy a příběhy

Thór vystupuje v řadě klíčových mýtů jako hrdina silou a srdcem. Porazí obra Hrungniho v souboji, přemůže obryni Geirröd a její dcery, v básni Þrymskviða lstí získá zpět ukradené kladivo a na výpravě s Hymirem vytáhne na hák samotného Jörmungandra. V proroctví Völuspá je Thórova poslední bitva s hadem vrcholem Ragnaröku. Thór zvítězí a hada zabije, sám však po několika krocích podlehne jeho jedu. Motivy mýtů často pracují s humorem a nadsázkou, přesto vždy zdůrazňují Thórovu ochrannou funkci.

Atributy a symbolika

Thórovo kladivo Mjöllnir je legendární zbraň, která nikdy nemine cíle a vždy se vrací zpět do jeho ruky. Nejde však jen o nástroj zkázy, ale i o symbol ochrany a posvátnosti – používá se při svatbách, narozeních či přísahách k jejich posvěcení. Jeho síla je dále umocněna železnými rukavicemi Járngreipr a pásem síly Megingjörð, které Thórovi propůjčují ještě větší moc. Božský válečník se po obloze přepravuje ve svém voze taženém dvojicí koz – Tanngnjóstrem a Tanngrisnirem. Když se řítí nebem a tříští své kladivo, lidé dole slyší hrom. Podle tradice je Thór zobrazován jako urostlý muž s ryšavými vlasy a plnovousem, s planoucím pohledem a hromovým hlasem, který budí respekt i úctu.

Kult a význam ve vikinské době

V době vikinské byl Thór obzvlášť oblíbený u svobodných rolníků, řemeslníků a mořeplavců. Vnímal se jako bůh lidu a ochránce práva. Doklady z runových kamenů uvádějí formuli „Nechť Thór posvětí tyto runy“, což vyjadřuje jeho roli garanta přísah a pravdivosti. Široce rozšířené byly amuletové přívěsky ve tvaru kladiva, nošené na krku pro ochranu a identitu. Obřady blót probíhaly v chrámech i na dvorech, Thórovi se přinášely oběti a pozvedaly se poháry na jeho počest. Zeměpisná jména a osobní jména odvozená od Thóra dokládají rozsah úcty v celé Skandinávii i v oblastech osídlení Seveřanů.

Thór v pramenech

O Thórovi vyprávějí zejména Poetická Edda a Prozaická Edda. Písně jako Hymiskviða, Þrymskviða, Hárbarðsljóð, Lokasenna nebo Alvíssmál zachycují jeho výpravy, souboje i jízlivé slovní potyčky. Prozaická Edda systematicky popisuje jeho síň Bilskirni, výzbroj a slavné činy. Ságy a kroniky ukazují, jak byl uctíván v každodenním životě a jak se jeho kult střetával s nastupujícím křesťanstvím.

Badatelé vidí v Thórovi severskou podobu indoevropského hromovládce. Ztělesňuje ochránce řádu, dárce deště a úrody, garanta přísah a společenství. V kontrastu s Ódinem reprezentuje přímočarý, lidový ideál. Rozmach nošení kladivových amuletů v pozdním pohanství se vykládá jako vědomé přihlášení ke staré víře a kulturní identitě.

• Zajímavosti
• Mjöllnir: má podle tradice kratší rukojeť, údajně vinou Lokiho žertu při kování.
• Tanngnjóstrem a Tanngrisnirem: Thór někdy porazí hlad tak, že zabije a uvaří své kozly, po obřadu je však oživí kladivem.
• Čtvrtek: nese v germánských jazycích Thórovo jméno, anglicky Thursday.