TÝr

Týr patří k nejstarším a nejuctívanějším bohům germánské i severské mytologie. Je bohem války, práva a přísahy, ochráncem férového boje i společenského řádu. Vystupuje jako jednoruký hrdina, který při spoutání vlka Fenrira obětuje svou pravici.

Týr

Jeho původ není zcela jednotný. Snorri Sturluson jej uvádí jako Ódinova syna a řadí mezi Ásy, zatímco báseň Hymiskviða jej nazývá synem obra Hymira. Tento dvojí původ naznačuje, že Týr mohl být v dřívější germánské tradici významnějším božstvem, možná dokonce původním vrcholným bohem nebe a práva, který byl v pozdějších dobách zastíněn Ódinem a Thórem. Jeho jméno etymologicky souvisí se staroindoevropským kořenem deiwos – „bůh“ či „nebeská bytost“, z něhož vychází také jména jako Zeus nebo Jupiter. V římské interpretaci byl Týr ztotožňován s Martem, bohem války a spravedlnosti.

Nejslavnější příběh Týra je ten o spoutání vlka Fenrira. Když se bohové obávali jeho rostoucí síly, nechali trpaslíky ukovat kouzelné pouto Gleipnir z nemožných věcí – hluku kočičího kroku, vousu ženy, kořenů hor, šlach medvěda, dechu ryby a sliny ptáka. Fenrir však žádal důkaz důvěry: někdo musel vložit ruku do jeho tlamy. Týr, vědom si následků, ruku bez váhání podal. Když se ukázalo, že pouto drží, vlk mu ji ukousl. Týr tak ztratil pravici, ale stal se zosobněním oběti pro vyšší princip a věčné záruky přísahy.

V básni Hymiskviða doprovází Týr Thóra k Hymirovi, aby získali obří kotel pro hostinu boha moře Ægiho. Zde je představen jako Hymirův syn, což opět ukazuje na různorodost tradic. V Lokasenně pak vystupuje jako hlas rozumu a práva, avšak stává se terčem Lokiho posměchu pro svou zmrzačenost i rozporuplný původ.

Jeho symbolika je úzce spjata s runou ᛏ (Tīwaz), znamenající vítězství, kázeň a zákon. Tato runa bývala ryta na meče jako znamení čestného boje. Týr ztělesňuje „právo zbraní“ – boj vedený v mezích pravidel, odpovědnosti a vzájemného respektu. S ním je spojován i původ názvu dne v týdnu Tuesday („Týrovo úterý“), odpovídající římskému dies Martis.

Podle proroctví se Týr v čase Ragnaröku střetne se psem Garmem, strašlivým strážcem Helu. V urputném souboji se oba smrtelně zraní a padnou spolu. Jeho smrt uzavírá život naplněný službou spravedlnosti – až do posledního dechu věrný právu, které sám zosobňuje.