Sól

Sól je zářivá bohyně a samotné zosobnění slunce. Zatímco její bratr Máni vládne noční obloze, ona má na starosti jasný den. Sedí ve svém voze a na své nekonečné pouti nebeskou klenbou ozařuje a zahřívá všechny světy. Její osud je spojen s neustálým úprkem, jelikož ji po obloze neúnavně pronásleduje obrovský vlk Sköll.

Je dcerou muže jménem Mundilfari. O její matce staré texty nepojednávají. Jejím jediným pokrevním bratrem je bůh měsíce Máni. Sól vstoupila do svazku s mužem jménem Glenr. Dlouhou dobu neměla žádné potomky, ale těsně před koncem světa přivede na svět jedinou dceru.

V dochovaných staroseverských mýtech Sól neprožívá žádná velkolepá dobrodružství. Její postava a s ní spojené pověsti slouží dávným vypravěčům výhradně k jednoduchému vysvětlení toho, jak přesně funguje slunce a jeho pohyb po obloze.

O jejím vynesení na nebesa vypráví stejný mýtus jako u Mániho. Její otec Mundilfari byl obyčejný smrtelník, který byl na své dvě děti natolik pyšný, že je pojmenoval po slunci a měsíci. Bohové z Ásgardu považovali takovou pýchu za naprosto neomluvitelnou opovážlivost. Za trest obě děti smrtelníkovi vzali a umístili je vysoko na nebeskou klenbu. Tam Sól dostala za úkol řídit vůz, který táhl samotné slunce vytvořené z jisker ohnivého světa Múspellheimu.

Její vůz táhnou dva rychlí koně jménem Árvakr a Alsvid. Pod jejich krky bohové připevnili měchy se studeným vzduchem, aby je obrovský žár slunce nespálil. Před samotným sluncem navíc stojí obrovský štít Svalinn. Ten spolehlivě chrání zemi a oceány před tím, aby neshořely na popel nebo se nezačaly vařit.

Celá její nekonečná pouť vesmírem je však provázena obrovským strachem. V patách má totiž neustále hrůzostrašného obřího vlka jménem Sköll. Tato nenasytná bestie pochází z temného Železného lesa a Sól pronásleduje čistě ze své vlastní dravé podstaty. Bez odpočinku se ji snaží dohonit a sežrat, čímž sluneční bohyni neúnavně žene kupředu.


„Sköll se jmenuje vlk, jenž zářící bohyni až do lesů pronásleduje. Druhý se jmenuje Hati, ten před jasnou nevěstou nebes běží.“

— Grímnismál, Starší Edda

O konci této bohyně mluví stará proroctví naprosto jasně. Během Ragnaröku ji její pronásledovatel nakonec dostihne. Vlk obrovskou tlamou spolkne samotné slunce a svět upadne do naprosté tmy. Tím její dlouhá cesta definitivně skončí. Těsně před svou smrtí však Sól stihne porodit dceru. Ta po zkáze světa převezme místo své matky a bude na novém nebi řídit sluneční vůz.


Zajímavosti

  • V mnoha známých starověkých mytologiích je slunce vnímáno jako mužská síla a měsíc jako ženská. U severských a germánských kmenů tomu bylo přesně naopak.
  • Jméno jejího manžela Glenra je v mýtech zmíněno pouze okrajově a staré texty o něm neposkytují vůbec žádné další podrobnější informace.
  • V mnoha germánských jazycích je neděle pojmenována právě po této sluneční bohyni. Tento prastarý zvyk se dodnes dochoval například v angličtině nebo němčině.