Velká královna Hatshepsut

Amon-Re, král bohů, seděl na svém trůnu a shlížel na Egypt. Poté promluvil ke shromážděné radě bohů – k Thothovi, Khonsuovi a Khnemuovi, k Isis a Osirisovi, Neftys, Horovi, Harmachisovi, Anubisovi a ostatním – a řekl: „V zemi Khem, v dvojí zemi Egypta, bylo mnoho faraonů a někteří z nich byli velcí a dobře se mi líbili. Chufu, Chafra a Menkaura před dávnými časy, kteří vztyčili velké pyramidy v Gíze; Amenhotep a Thutmose dnes, kteří způsobili, že se národy světa sklonily k mým nohám. Nyní nastává v Egyptě zlatý věk a mně přichází na mysl stvořit velkou královnu, která by vládla Khemu: ano, pro ni sjednotím v míru Obě země, dám jí vládu nad celým světem, kromě Egypta i nad Sýrií a Núbií – ano, dokonce až do vzdálené země Punt.

Pak Isis řekla svým stříbřitým hlasem, který zněl jako roztřesené zvony na jejím sistru: „Otče bohů a lidí, v Egyptě, ve svaté zemi Khem, ještě žádná královna nevládla, kromě jediné, když dobrý bůh Osiris odešel do Duatu a dobrý bůh Horus byl ještě dítě, zatímco Set Zlý, ten hrozný, slídil nespoutaný po zemi. Otče bohů a lidí, stvoříš-li takovou královnu, bude jí patřit mé požehnání a moudrost.

Tehdy promluvil Thoth, Thoth trojmoudrý, před nímž se žádná tajemství neskrývala: „Ó Amon-Re, Pane obou zemí, Králi bohů, Stvořiteli lidí, poslouchej má slova. V královském paláci v Thébách v Černé zemi, bohaté zemi, kterou Khnemu zúrodnil temným bahnem z Inundace, žije dívka. Ahmes se jmenuje a nikdo na celém světě není krásnější než ona. Je to novomanželka dobrého boha faraona Thutmose, který se teprve nyní vrátil do Théb po svých výbojích za Velkým zeleným mořem v zemích Syřanů a Apurů. Ona jediná může být matkou velké královny, kterou se chystáš stvořit jako vládkyni Dvou zemí. Odpočívá sama ve faraonově paláci. Pojď, půjdeme k ní.

A tak na sebe Thoth vzal svou oblíbenou podobu ibise, v níž mohl hbitě létat vzduchem, aniž by ho kdokoli poznal. V této podobě vletěl do Thutmosova paláce v Thébách, do velké komnaty s malovanými stěnami, kde spala královna Ahmes.

Pak Thothos zaklel palác, takže vše živé podřimovalo. Jen faraon, sám král Thutmose, se zdál být vzhůru, a přesto se zdálo, že to bylo jen jeho tělo, které nespalo. Jeho tři duchovní části: Ba neboli duše, Ka neboli dvojník a Khou neboli duch totiž jako by již byly mrtvé, opustily jeho tělo a shromáždily se kolem něj, kde leželo na královském loži, stejně jako v příštích dnech, kdy dobrý bůh faraon Thutmose zůstane ležet ve své hluboké hrobové komoře pod Údolím králů až do příchodu Osirida.

Nyní se však Thutmoseho tělo zvedlo z lůžka a jeho místo zaujal Ka, který tam ležel v podobě samotného krále, zatímco se nad ním vznášel Ba jako pták s lidskou hlavou a Khou v plamenném jazyce. Thutmosovo tělo se na chvíli stalo příbytkem Amona-Re, největšího z bohů, stvořitele a otce bohů i lidí a celé země. Veliký byl jeho majestát a nádherné byly jeho ozdoby. Na krku měl třpytivý límec z drahých kamenů, který mohl nosit jen faraon, a na rukou faraonovy náramky z ryzího zlata a elektra; na hlavě však měl dva chocholy a jen podle nich se dalo poznat, že zde sídlí Amon-Re. Přesto se zdálo, jako by z něj zářilo světlo, protože když procházel temným palácem, sály, komnaty a chodby se střídavě leskly a bledly, jako by v nich chvíli svítilo slunce a pak se zahalilo za mraky. A jak procházel a mizel, zůstávala za ním vůně jako z nejbohatších parfémů, které pocházejí ze země Punt.

Přišel k místu, kde spala královna Ahmes, a dvojité dveře z ebenového dřeva ovázané stříbrem se před ním otevřely, a když prošel, zavřely se. Našel královnu ležet jako drahokam na zlaté pohovce, která měla tvar lva; posadil se na pohovku a přiložil k jejím nozdrám Amon-Reův božský symbol života, a když se nadechla, přešel do ní dech života a pohovka se zvedla a vznášela se ve vzduchu. Pak, ať už se probudila, nebo usnula, královně Ahmes se zdálo, že ji zalévá světlo, takže neviděla nic nad sebou, pod sebou ani kolem sebe, jen zlatou mlhu, kromě postavy svého manžela faraona Thutmose, který promluvil hlasem, jenž jako by se ozýval do dálky, a řekl: „Raduj se, nejšťastnější z žen, neboť porodíš dceru, která bude dítětem Amon-Re, která bude vládnout nad oběma zeměmi Egypta a bude panovnicí celého světa.

Pak královna Ahmes upadla do hlubokého a bezesného spánku, zatímco Thutmose spěchal zpět k lůžku, na němž ležela jeho Ka, kde se vznášeli Ba a Khou. O chvíli později tam Thutmose ležel a spal, jako by se nic nestalo, zatímco Ba, Ka a Khou zmizeli smrtelníkům z očí.

Ale Amon-Re, Otec bohů a lidí, k němu přivolal Khnemu a řekl: „Odlij hlínu na svém kruhu, hrnčíři, který formuješ těla lidí, a stvoř mou dceru Hatšepsut, která se narodí Ahmesovi a Thutmoseovi v královském paláci v Thébách.

A když nadešel čas, Hatšepsut se narodila uprostřed radosti celého Egypta a ležela v kolébce vedle královského lože ve velké místnosti osvětlené pouze měsíčním světlem.

Pak opět na celý thébský palác padlo ticho hlubokého spánku. A vzápětí se samy od sebe otevřely dvojité dveře a Amon-Re vstoupil ve své vlastní podobě za doprovodu bohyně lásky Hathor a jejích sedmi dcer, Hathorek, které splétají síť života pro všechny, kdo se narodí na této zemi.

Amon-Re pak požehnal malé Hatšepsut, vzal ji do náruče a dal jí polibek moci, aby se skutečně stala velkou královnou, jak se na jeho dceru patří. Hatšepsut utkaly zlatou síť jejího života, jak jim Amon-Re nařídil, a jak ji tkaly, zdálo se, že prochází před očima královny Ahmes, takže viděla, jak se před ní rozprostírá život její dcery.

Viděla Hatšepsut jako krásnou dívku klečící v chrámu v Karnaku nebo ve východních Thébách, zatímco Amon-Re a Horus jí lili na hlavu vodu očisty, zatímco ostatní bohové a bohyně se shromažďovali ve stínu mezi velkými sloupy, aby jí požehnali. Pak viděla Hatšepsut po boku svého lidského otce faraona Thutmose, jak cestuje po celé egyptské zemi od Tanisu v deltě až po Elefantinu na jihu, všemi oslavovanou jako Velkou královnu, která má být. Viděla, jak Hatšepsut korunují na egyptskou faraonku, jedinou ženu, která kdy nosila dvojitou korunu, s výjimkou Řekyně Kleopatry, která měla o patnáct set let později způsobit pád Egypta. Pak ji viděla, jak sedí ve státnickém křesle, zatímco se před ní sklánějí králové země a přinášejí jí dary ze všech končin země. A viděla Hatšepsutinu velkou výpravu do vzdáleného Puntu, jak lodě vyplouvají z Rudého moře a daleko po vodách oceánu za ním, aby se k ní dostaly na pobřeží střední Afriky: viděla úlové chýše černých obyvatel Puntu postavené na pilotech ve vodě a zastíněné palmami a kadidlovníky s žebříky vedoucími ke vchodům.

A pak viděla výpravu, která se vrátila do Egypta a přivezla všechny poklady z Puntu faraonce Hatšepsut, a to, jak je věnovala svému otci Amon-Re – Hór vážil zlato na svých vahách a Thóth zapisoval míry kadidla; a sama „dobrá bohyně“ Hatšepsut obětovala to nejlepší, co měla, před slavnostní Amon-Reho lodí, kterou nesli kněží z Théb.

A nakonec viděla zedníky, řezbáře a umělce, jak modelují velký Hatšepsutin márniční chrám, jak vyřezávají a malují na jeho stěny všechny obrazy, které viděla v síti osudu, kterou před ní Hathorové tkali v tuto noc Hatšepsutina narození.

Vše se naplnilo, jak královna Ahmes viděla, a Egypt dosáhl své největší slávy za Hatšepsut a za jejího synovce Thutmose III, který nastoupil po ní. A celý příběh je vylíčen na obrazech a v hieroglyfech v Deir-el-Bahri, Hatšepsutině márnici v západních Thébách, která dodnes stojí, aby ji všichni viděli.