Heimdall
Heimdall, často nazývaný Bílý bůh, je neochvějným strážcem Ásgardu a jednou z nejtajemnějších postav severské mytologie. Jeho úkolem není vládnout ani dobývat cizí světy, ale bdít. Stojí na okraji božské říše u duhového mostu Bifröstu a chrání bohy před útokem obrů. Je ztělesněním řádu, ostražitosti a věrnosti. Jeho smysly jsou tak ostré, že slyší trávu růst na zemi a vlnu na hřbetě ovcí. Jeho zrak pronikne tmou na vzdálenost stovek mil a spánek téměř nepotřebuje.
Jeho zrození patří k nejpodivuhodnějším událostem v mýtech. Je synem nejvyššího boha Ódina, avšak neměl jednu matku, ale hned devět. Těchto devět obryň, dcer mořského boha Ägira, představovalo personifikaci mořských vln. Heimdall se tak zrodil na okraji světa ze síly země, chladných vln a žáru slunce.
Heimdallova výstroj není tak rozmanitá jako u jiných bohů, ale to, co vlastní, má pro osud světa naprosto fatální význam. Jeho předměty nejsou určeny k dobývání bohatství, ale k obraně a varování.
Gjallarhorn
U svého boku nosí bájný roh Gjallarhorn. Není to jen hudební nástroj, ale nejhlasitější předmět ve všech devíti světech. Až nastane čas konce světa, Heimdall na něj zatroubí tak mocně, že jeho zvuk probudí všechny bohy, obry i mrtvé a ohlásí začátek poslední bitvy. Do té doby jej má strážce neustále připravený u sebe.
Hǫfuð
Když dojde na boj zblízka, tasí Heimdall svůj meč, který nese jméno Hǫfuð, což ve staroseverštině znamená Hlava. O zbrani se nedochovalo mnoho detailů, ale v rukou boha, který vidí každý pohyb nepřítele dříve, než jej soupeř vykoná, jde o smrtící nástroj.
Ačkoliv Heimdall většinou stojí na stráži u Himinbjörgu, svého nebeského sídla, vlastní také zvíře, které podtrhuje jeho vznešený status mezi Ásy.
Gulltoppr
Jeho jezdeckým zvířetem je hřebec Gulltoppr, jehož jméno znamená Zlatá hříva. Mezi koňmi bohů je tento hřebec ceněn pro svou krásu a rychlost, hned po Ódinově osminohém oři. Společně s Heimdallem tvoří zářivou dvojici, která je vidět na míle daleko.
„Mímiho synové hrají, osud se měří, když zazní ten starý Gjallarhorn. Hlasitě troubí Heimdall, roh je pozdvižen, a Ódin s Mímiho hlavou rozmlouvá.“
— Völuspá, Starší Edda
Heimdall není častým hrdinou dobrodružných výprav, protože jeho povinnost mu nedovoluje opustit strážní stanoviště. Přesto existují klíčové momenty, kdy jeho zásah, ať už mečem nebo moudrou radou, zachránil situaci:
Jeho osud je neoddělitelně spjat s Lokim, bohem lsti. Ti dva stojí proti sobě jako ztělesnění řádu a chaosu. Jejich nepřátelství vyvrcholí v den Ragnaröku. Na pláni Vigrid se utkají v posledním souboji. Heimdall svého odvěkého soka zabije, ale sám bezprostředně poté podlehne zraněním, která mu Loki způsobil. Tak skončí život věčného strážce, který splnil svou povinnost do posledního dechu.