Ódin

Ódin je ústřední postavou severské mytologie a nejvyšším z bohů rodu Ásů. Jeho povaha je mnohem složitější než u běžných vládců nebes v jiných kulturách. Není to pouze vznešený král sedící na trůnu, ale především neklidný poutník, hledač moudrosti a mistr magie. Lidé ho uctívali jako boha války, který rozhoduje o vítězství, ale také jako patrona básníků, protože vládne slovem stejně obratně jako zbraní. Jeho touha po vědění je bezbřehá a pro získání moudrosti byl ochoten podstoupit i ty nejkrutější oběti.

Jeho původ sahá k samotnému počátku časů. Je synem obra Borra a obryně Bestly. Spolu se svými bratry Viliem a Véem stvořil svět z těla prvotního obra Ymira. V Ásgardu vládne po boku své manželky Frigg. Ačkoliv je ona jeho královnou, Ódin zplodil mnoho potomků s různými ženami. S bohyní země Jörð má hromovládného syna Thóra. Se svou právoplatnou manželkou Frigg zplodil zářícího Baldra a slepého Höda. S obryní Gríd má tichého syna Víðara a s Rind válečníka Váliho.

Moc vládce Ásgardu se neopírá pouze o jeho rod a spojence, ale také o unikátní magické předměty, které jsou neoddělitelnou součástí jeho ikonografie a síly. Každý z těchto artefaktů má svůj vlastní příběh a specifický účel.

Gungnir

Gungnir

Jeho nejvěrnější zbraní je oštěp Gungnir, který je symbolem jeho moci a autority. Tuto zbraň vykovali zruční trpaslíci a dali jí kouzelnou vlastnost, díky které nikdy nemine svůj cíl. Když Ódin vrhne Gungnir nad nepřátelským vojskem, zasvěcuje tím bitvu sobě a určuje její výsledek. Na hrotu oštěpu jsou navíc vyryty runy stvrzující přísahy.

Draupnir

Největším pokladem v jeho vlastnictví je zlatý prsten Draupnir, který slouží jako zdroj nekonečného bohatství. Každou devátou noc z něj vypadne osm dalších prstenů stejné váhy a hodnoty. Díky tomuto předmětu může Ódin fungovat jako štědrý dárce a vládce zajišťující prosperitu svým následovníkům.

Draupnir
Hlidskjalf

Hlidskjalf

Uvnitř síně Valaskjalf stojí vyvýšený trůn Hlidskjalf. Nejde o obyčejné křeslo, ale o magické místo, ze kterého Všeotec dohlíží na všech devět světů. Když na něm sedí, nic mu nezůstane skryto a vidí činy bohů, lidí i obrů.

Vládce Ásgardu nikdy není zcela sám, neboť je obklopen zvířaty, která jsou více než jen němými tvářemi. Jsou to jeho oči, uši i společníci v boji, kteří doplňují jeho božské schopnosti.

Huginn a Muninn

Na jeho ramenou sedávají dva černí krkavci Huginn a Muninn, jejichž jména znamenají Myšlenka a Paměť. Každé ráno je bůh vysílá do světa, aby prolétli nad zemí a zjistili co se děje. Večer se vracejí a šeptají mu do uší veškeré novinky, díky čemuž má Ódin přehled i o věcech, které uniknou jeho pohledu z trůnu.

Huginn a Muninn
Geri a Freki

Geri a Freki

U nohou vládce Ásgardu leží dva vlci Geri a Freki, známí jako Hladový a Žravý. Ódin sám nepožívá žádné jídlo a živí se pouze vínem, proto veškeré maso ze svého stolu hází těmto vlkům, kteří jsou jeho věrnými společníky.

Sleipnir

Do bitev a na cesty mezi světy jezdí na šedém hřebci jménem Sleipnir. Tento kůň má osm nohou a je potomkem Lokiho. Je to nejrychlejší zvíře ve vesmíru, schopné cválat po zemi, po vodě i vzduchem.

Sleipnir

„Vím, že jsem visel na větrném stromě devět dlouhých nocí, oštěpem proklát v oběť Ódinovi, sám sobě obětován, na onom stromě, o němž nikdo neví, z kterých kořenů roste.“

— Hávamál, přel. angl.

Mytologie je protkána mnoha legendami, které definují Ódinovu povahu i jeho osud. Zde jsou ty nejzásadnější příběhy jeho mytologického života:

  • Jak Ódin přišel o oko?
  • Jak Ódin objevil runy?
  • Jak Ódin získal medovinu poezie?

Všechny jeho činy směřují k jedinému dni. Jeho osud se naplní v den Ragnaröku. Ačkoliv zná svou budoucnost a celá staletí shromažďuje armádu padlých válečníků ve Valhalle, svému konci neunikne. V poslední bitvě se postaví obrovskému vlku Fenrirovi. Ten jej po dlouhém boji pozře a ukončí tak život nejvyššího z bohů. Jeho smrt však nezůstane nepomstěna, neboť jeho syn Víðar vlka okamžitě zabije.


Zajímavosti

  • Anglický název pro středu „Wednesday“ pochází ze staroanglického „Wōdnesdæg“, což znamená Ódinův den.
  • V mýtech používá stovky různých jmen, aby zamaskoval svou totožnost při cestách mezi lidmi.
  • Uzavřel pokrevní bratrství s Lokim, což je důvod, proč bohové dlouho tolerovali Lokiho přítomnost v Ásgardu, ačkoliv působil problémy.
  • Součástí jeho kultu byly i krvavé oběti (blót), při kterých byli lidé či zvířata věšeni na stromy a probodáváni oštěpy, napodobujíc tak jeho vlastní oběť.
  • Je spojován s fenoménem Divokého honu, kdy v čele přízračné družiny projíždí noční oblohou.
  • Původně byl pravděpodobně bohem extáze a zuřivosti, teprve později přijal roli vznešeného krále.

Ódin je nejvyšší bůh severské mytologie, vládce Ásgardu a vůdce bohů z rodu Ásů. Vystupuje jako Allfather („Všeotec“), protože je otcem řady dalších bohů. Je bohem války, smrti, moudrosti, kouzel a básnictví. Znázorňován bývá jako jednooký vousatý stařec v plášti, často s kopím a kouzelnými zvířaty po boku.

Podle mýtu přišel Ódin o jedno oko dobrovolně, když ho obětoval výměnou za moudrost. Své oko vhodil do studny vědění střežené Mímirem, aby se mohl napít její vody a získat tak hluboké poznání věcí minulých i budoucích. Chybějící oko je symbolem ceny, kterou zaplatil za moudrost.

Tím, že obětoval sám sebe. Devět dní a nocí visel probodnut vlastním kopím na stromě světa Yggdrasilu, než se mu zjevily magické runové znaky a on si osvojil jejich sílu. Díky tomu mohl naučit umění run i ostatní.

Ódinovou manželkou je bohyně Frigg. Je to ochránkyně manželství a rodinného krbu, někdy označovaná za královnu Ásgardu. V mýtech je Frigg vykreslována jako nejdůležitější z Ódinových družek a matka jeho syna Baldra.

Nejproslulejším synem je bůh hromu Thór. Dále k jeho dětem patří například Baldr, miláček bohů; jednooký válečník Týr; slepý střelec Höd; mstitel Vídar; odvážný Váli či posel Hermód.

Jeho dva havrani se jmenují Huginn a Muninn, což znamená „Myšlenka“ a „Paměť“. Každý den obletují svět a nosí Ódinovi zprávy ze všech končin.

Podle proroctví v severských mýtech čeká Ódina v Ragnaröku souboj s obrovským vlkem Fenrirem. V této bitvě Ódin padne – je Fenrirem rozsápán a pohlcen. Jeho smrt ale nebude nevyužita: syn Vídar poté Fenrira zabije, pomstí tím svého otce a přispěje k obnově světa po Ragnaröku.