Jörd

Jörd je prastará a mocná bytost zosobňující samotnou planetu Zemi. Ačkoliv má své původní kořeny pevně spjaté s rasou obrů, bohové z rodu Ásů ji plně přijali mezi sebe a velmi často ji staví přímo po bok těch nejvýznamnějších bohyň. Představuje divokou, nezkrotnou a nekonečně plodnou sílu severské přírody. V mýtech nikdy nevystupuje jako aktivní hybatelka děje. Slouží spíše jako tichá síla dávající život všemu na světě.

Její matkou je samotná personifikace noci, tedy temná obryně Nótt. Jejím otcem je záhadný obr jménem Annar. Jörd později vstoupila do svazku s vládcem bohů Ódinem a stala se matkou vůbec nejoblíbenějšího severského boha, slavného hromovládce Thóra.


„Mezi bohyně se počítá i Jörd, slavná matka Thórova, a po jejím boku také Rind, která přivedla na svět Váliho.“

— Skáldskaparmál, Prozaická Edda

Jelikož Jörd zosobňuje samotnou pevninu, její osud je zcela nerozlučně spjat se zkázou celého světa. Při samotném Ragnaröku se bude půda divoce třást, majestátní hory se zřítí a nakonec celá zem klesne hluboko do vroucího oceánu. Po skončení apokalyptické bitvy se však znovu vynoří z vln. Bude zelená, svěží a plná života, připravená poskytnout útočiště pro nový počátek.


Zajímavosti

  • V mýtech se pro ni velice často používají i jiná jména jako Fjörgyn nebo Hlódyn. Starověcí básníci tato odlišná označení zcela běžně střídali podle toho, jak se jim to zrovna hodilo do rýmu a rytmu.
  • Přestože původem patří mezi staré a mocné obryně, Snorri Sturluson ji ve svých spisech oficiálně zařazuje přímo na posvátný seznam hlavních bohyň, kterým je nutné prokazovat nejvyšší úctu.
  • Ačkoliv byla matkou absolutně nejoblíbenějšího boha severského panteonu, archeologové dodnes nenašli jedinou svatyni, oltář nebo obětní místo, které by jí bylo přímo zasvěceno. Starověcí Seveřané uctívali půdu a přírodu spíše jako obrovský celek a nestavěli jí klasické modly.