Ymir
Ymir je tou naprosto nejstarší bytostí celé severské mytologie. Není to bůh, ale prastarý praobr, ze kterého vznikl celý náš svět. Představuje obrovskou a surovou prapůvodní hmotu. Jeho existence se datuje do dob dávno před vznikem samotného vesmíru, kdy nebylo vůbec nic a existovala pouze prázdná a hluboká propast jménem Ginnungagap.
Ymir nemá žádné rodiče. Zrodil se z kapek tajícího ledu, které se setkaly s obrovským ohnivým žárem. Byl to oboupohlavní tvor, ze kterého postupně vzešlo celé plemeno mrazivých obrů.
Jeho příběh je vlastně příběhem o stvoření samotného světa. Poté co se Ymir zrodil z tajícího ledu, potřeboval potravu. Tu mu poskytla prastará kosmická kráva Audhumla. Zatímco Ymir sál její mléko, z potu v jeho podpaží a z tření jeho nohou se zázračně zrodili další obři. Kráva Audhumla mezitím olizovala slané ledové kameny, až z nich vysvobodila Búriho, vůbec prvního boha a prapředka celého rodu Ásů.
„Z Élivágar kapaly jedové krůpěje, rostly a rostly, až z nich vznikl obr. Z něj pocházejí všechny naše rody, proto jsou obři tak strašliví a krutí.“
— Vafthrúdnismál, Starší Edda
Bohové se začali velmi rychle množit a brzy si uvědomili, že Ymir a jeho nekonečné zástupy obrů představují obrovskou hrozbu. Búriho vnuci Ódin, Vili a Vé se proto rozhodli nemilosrdně zakročit. Ve strašlivé bitvě Ymira zabili a jeho krev způsobila tak obrovskou potopu, že v ní utonula téměř celá první generace mrazivých obrů.
Tři vítězní bohové pak vzali Ymirovo obrovské mrtvé tělo a odtáhli ho doprostřed prázdnoty. Z jeho masa vytvořili zemi, z jeho kostí hory, z jeho krve oceány a z jeho vlasů stromy. Ymirova obrovská lebka pak posloužila jako nebeská klenba a z jeho mozku vznikly plující mraky. Náš lidský svět je tak vlastně vybudován přímo ze zbytků jeho mrtvého těla.