Helheim

Helheim, často nazývaný prostě Hel, představuje severské podsvětí určené pro lidi, kteří nezemřeli hrdinskou smrtí v bitvě. Této chladné říši vládne Lokiho dcera Hel, která má napůl mrtvé tělo.

Na rozdíl od křesťanského pekla nejde o místo aktivního utrpení, nýbrž o tichý domov pro ty, kteří podlehli stáří nebo banální nemoci. Vstup do podsvětí střeží pekelný pes Garm v jeskyni Gnipahellir a cesta sem vede přes hlučnou řeku Gjöll, kde zlatý most střeží obryně Módgud. V Helheimu stojí obrovská síň jménem Éljúdnir, kde panuje neustálý hlad a panovnice Hel zde hostí stíny zemřelých. V této říši skončil po své tragické smrti i milovaný bůh Baldur, kterého se bohům nepodařilo ze spárů podsvětí zachránit, protože obryně Thökk odmítla uronit slzu. Během Ragnaröku se brány Helheimu otevřou a armáda mrtvých vyrazí na gigantické lodi Naglfar, jež je postavena z neostříhaných nehtů mrtvých lidí, do závěrečného boje proti bohům, což podtrhuje děsivý význam tohoto světa.